Právě to asi ze všeho nejvíc vyhovuje premiérovi Jiřímu Paroubkovi.
Podobně jako ministr vnitra obhajuje razantní policejní manévry, k nimž
sám vyzval, tezí o spravedlivém zásahu ochránců pořádku proti lůze.
Paroubek tak odvádí pozornost od podstaty věci.
Zelená pro bití
Základem premiérova výkladu je osvědčené schéma: my slušní a řádní, co
jsme na jedné lodi - kontra oni, oškliví, neslušní a zfetovaní
anarchisté, kteří pohrdají zákony, působí škody, šíří AIDS a žloutenku.
V jeho podání policie zkoušela nejdřív technaře odradit cestou na
party, pak je přátelsky vyzvala, aby odešli pryč, ale oni neposlechli,
tak je chlapíci v uniformách zkusili vytlačit a ničemové zákeřně
zaútočili (sociální demokracii blízký deník Právo psal o "ďábelské"
bojové taktice technařů). Kdo by se pak mohl divit "chlapům z
jednotky", že jim došla trpělivost? Historka je to přehledná a
nenáročná, ale nehodí se než ke zmuchlání a vyhození.
Za prvé nikdo soudný nezpochybňuje, že se mají ctít zákony a soukromý
majetek a že policie má právo zasáhnout proti těm, kdo obojí narušují.
Za druhé je naprosto jedno, jak technaři vypadají, co pijí, jaké
společenské názory zastávají a jak spořádaný vedou život. Kdyby policie
na louce bojovala s abstinenty v oblecích, v kravatách a s kufříky v
rukou, na problému by to nic neměnilo. Klíčové jsou docela jiné otázky:
zda byl zásah profesionální a adekvátní situaci, jaký je jeho výsledek,
jaký měl smysl a co vypovídá o policii i o těch, kdo ji jako politici
řídí.
Zatím to vypadá, že o přiměřenosti či profesionalitě akce se nedá
mluvit. Technaři měli podle všeho pronajatou louku a policie se
usilovně snažila je na ni nevpustit, přičemž způsobila dopravní kolaps.
Policisté se nesnažili návštěvníky technoparty vytlačit z cizích
pozemků na ten pronajatý a dohlížet na to, aby nikoho neobtěžovali, ale
rozhodli se je úplně rozehnat. Fotografie dokládají, že při tom
docházelo k neospravedlnitelným excesům: dýmovnice vhazovaná do auta, v
němž seděli lidé, mlácení, přikládání pistolí k tělu zadržených, ničení
jejich majetku...
Kdyby smyslem akce bylo ochránit pokoj lidí v okolí a jejich věci, pak
by asi bylo na místě postupovat s co největší obezřetností a šetrností.
Policisté se tak evidentně nechovali, naopak - když několikrát vyzvali
technaře megafonem, aby se rozešli, dál už to brali tak, že mají
zelenou k boji.
Neskákali, nejsou Češi
Ministr vnitra František Bublan řekl ve včerejší MF Dnes: "Když to
budeme posuzovat pouze v rovině škod, tak je to pro nás minusové." A
jaký byl tedy smysl zásahu? Podle premiéra šlo o úspěšnou ochranu
spořádaných občanů, podle Bublana však o princip. "Když někdo naruší
soukromý pozemek, musí být potrestán." Ti, kdo utrpěli nějakou škodu,
se tedy mohou utěšovat tím, že nedobrovolně přispěli k policejnímu
"principiálnímu vítězství".
O spoustě technařů si nemá smysl dělat iluze - a člověk nemusí nutně
naivně jásat s Václavem Havlem nad "obohacováním společnosti", které
přinášejí mladí lidé, kteří chtějí být "v dnešní době sobectví a
cynismu pospolu na jedné louce". Pokud někteří z nich najížděli do
policistů auty a zranili je dlažebními kostkami, měli být zatčeni a
potrestáni. Nevychází z toho ale žádné ospravedlnění zpackaného zásahu:
policie je státní instituce, která má dodržovat všechna pravidla, i
kdyby proti sobě měla buňku Al-Káidy.
Jenže on se policejní postup liší právě podle toho, kdo je na pomyslné
druhé straně. Pamatuje si někdo takto tvrdý zásah proti srazům
skinheads? A co nesnesitelní příznivci fotbalu a hokeje? Když se v
Praze na Staroměstském náměstí oslavuje nějaké sportovní vítězství, dav
pak táhne městem a obtěžuje "Čechy, co neskáčou", je to nesrovnatelně
horší než jakákoli technoparty. Proti tomu se ale nezasahuje, to je
taková zdravá národní radost, to je - na rozdíl od "technolůzy" -
společensky v pořádku.
Adam Drda. Autor je redaktorem BBC
Celý článek http://ihned.cz/1-10075650-16592370-00T000_d-91
